Intranet English

Aktuality

Týden mozku 2019 (20.2. 2019)

21. ročník festivalu o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu a mozku v neurovědách uskuteční od 11. do 17. března 2019. 

Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998. 21. ročník festivalu proběhne 11.–17. března 2019. S přednáškami vystoupí přední čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. O víkendu na ně naváže doprovodný interaktivní program v podobě workshopů a dalších aktivit. Festival je určen pro zvídavé studenty, rodiče s dětmi i širokou veřejnost.

Již poněkolikáte se do akce zapojuje i Fyziologický ústav AV ČR, který připravil následující aktivity:

 

Jak se mění náš mozek po narození: Jak se staví mozek (11. 3. 2019)

Doc. PharmDr. Hana Kubová, DrSc. 

 

MEMORY PARK (11. 3. 2019)

Interaktivní workshop

 

Glutamátové receptory ve zdraví a nemoci (11. 3. 2019)

Prof. MUDr. Ladislav Vyklický, DrSc. 

 

Mozek, neurony, a chování – anebo vesmír v naší hlavě (13. 3. 2019)

Prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D. 

 

Mechanismy vzniku bolesti (15. 3. 2019)

MUDr. Jiří Paleček, CSc.  

 

Další informace, rezervace a úplný program: www.tydenmozku.cz.

SUMMER COURSE FOR MEDICAL STUDENTS (19.2. 2019)

The one-week summer course on Advances in Selected Areas of Biomedicine for Students of Medical Faculties will be held in July 8-12, 2019.

The course will focus on acquiring new knowledge and practical experience with biomedical research. The aim is to increase the qualification of graduates of medical faculties of the Charles University in Prague in the field of biomedical research and to increase their interest in postgraduate education.

 

The course will take place in three Prague institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic (Institute of Physiology, Institute of Molecular Genetics and Institute of Organic Chemistry and Biochemistry) and will have both theoretical (lectures) and practical part (demonstrations).

 

The course is primarily, but not exclusively, intended for 1st and 2nd year students, it will be in English and its capacity is limited to 20 participants. Deadline for application is May 31. Applicants will be selected on a first come, first-serve basis. During the course, students will be provided accommodation and boarding.


The course is included in the program of the 2nd Faculty of Medicine within the project of the Ministry of Education, Youth and Sports entitled "Increasing the quality of education at Charles University and its relevance to the needs of abor market". Reg. No. CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002362

 

PRELIMINARY PROGRAM

 

APPLICATION

 

Střevní mikrobiom ovlivňuje expresi genů účastnících se stresové odpovědi u chronicky stresovaných myší a jejich chování (11.2. 2019)

Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu.

Slizniční povrchy i trávicí systém savců jsou přirozeně osazeny mikroorganismy, které se souhrnně označují jako mikrobiom. Podstatnou část mikrobiomu tvoří bakterie, z nichž některé produkují celou řadu chemických látek, například hormony, či některé neuropřenašeče, jejichž pomocí mohou komunikovat s hostitelem, jak lokálně, tak i na úrovni celého organismu. Narušení střevního mikrobiomu je popsáno v souvislosti s řadou imunitních a neuropsychiatrických onemocnění. Jedním z případů, kdy dochází k narušení rovnováhy mezi hostitelským organismem a mikrobiomem je stres.

Stresová reakce směřuje k zachování homeostázi organismu čelícího nebezpečí aktivací celé řady mechanismů. Mezi nejdůležitější patří aktivace sympatoadrenálního systému a osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny (HPA). Krátkodobý stres není ze své podstaty škodlivý. Problém nastává v případech, kdy je stres příliš častý, nebo je zvýšena individuální citlivost organismu.

Pro studium vlivu mikrobiomu na organismus jsou využívány myši chované ve sterilních podmínkách, které mikrobiální osazení postrádají. Je známo, že absence mikrobiomu mění chování zvířat a může změnit odpověď na akutní stres. Ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR jsme se zaměřili na vliv chronického psychosociálního stresu v nepřítomnosti mikrobiomu. Naše výsledky ukázaly, že absence mikrobiomu ovlivňuje chování myší v sociálním konfliktu (obr. 1). Zároveň absence mikrobiomu ovlivňuje expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi v nadledvině (obr. 2), lokální parakrinní signalizaci v tlustém střevu a expresi cytokinů v mesenteriálních lymfatických uzlinách a tlustém střevu. Tato práce přispívá k pochopení mechanismů vzájemné komunikace mezi střevním mikrobiomem a mozkem hostitele, zejména ve vztahu k regulaci stresové odpovědi při chronickém stresu.

 

   

Obr. 1.Čas strávený v jednotlivých složkách defenzivního chování (vzpřímená pozice (upright posture), freezing, útěk (escape/flight)) a celkový čas strávený defenzivním chováním (total defensive behavior) při sociálním konfliktu u konvenčních (SPF) a bezmikrobních (GF) myší. Data jsou uvedena jako průměry ± SEM; *P < 0.05,

 

Obr. 2. Exprese genů kódujících enzymy syntézy steroidů, biogeneze katecholaminů a metabolismu glukokortikoidů v nadledvině v odpovědi na psychosociální stres u konvenčních (SPF) a bezmikrobních (GF) myší. MC2R, melanokortinový receptor 2 (receptor pro ACTH); StAR, steroidogenic acute regulatory protein (protein regulující akutní streoidogenezi); Cyp11a1, cholesterol side-chain cleavage enzyme (enzym katalyzující odštěpení postranního řetězce cholesterolu); TH, tyrosin hydroxyláza; PNMT, phenylethanolamin N-methyltransferáza; 11HSD1 and 11HSD2, 11b-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 and typu 2. Data jsou uvedena jako průměry ± SEM; *P < 0.05, **P < 0.01, ***P < 0.001.

 

Vodička, Martin - Ergang, Peter - Hrnčíř, Tomáš - Mikulecká, Anna - Kvapilová, Pavlína - Vagnerová, Karla - Šestáková, Blanka - Fajstová, Alena - Hermanová, Petra - Hudcovic, Tomáš - Kozáková, Hana - Pácha, Jiří: Microbiota affects the expression of genes involved in HPA axis regulation and local metabolism of glucocorticoids in chronic psychosocial stress. Brain Behavior and Immunity. Roč. 73, Oct 2018 (2018), s. 615-624. ISSN 0889-1591, IF: 6.306, 2017.

PHD PROGRAMME 2019 - CALL FOR APPLICATION (24.1. 2019)

Application deadline: March 15, 2019.

The applícant must complete an  ON-LINE APPLICATION FORM. More information

Ondřej Kuda získal Prémii Lumina quaeruntur (18.1. 2019)

Akademie věd ČR rozjíždí velkorysý program dotací pro úspěšné vědce a vědkyně mladší a střední generace s mezinárodními zkušenostmi. Prémie Lumina quaeruntur finančně podpoří perspektivní badatele, kteří si můžou sestavit svůj vlastní výzkumný tým na dobu až pěti let. Akademie věd představila program i jeho prvních šest laureátů na slavnostním ceremoniálu na Národní třídě ve čtvrtek 17. ledna.

Prvními nositeli stipendia je šest vědců z různorodých oborů, přičemž šanci mají i zahraniční vědci, kteří působí v rámci Akademie věd ČR. Mezi oceněnými je i Ondřej Kuda, specialista na metabolismus bioaktivních lipidů, který úzce souvisí s výzkumem cukrovky 2. typu.

Úplná zpráva

 


Sladění mateřských cirkadiánních hodin s hodinami jejich potomků může pomoci předcházet vzniku srdeční choroby (9.1. 2019)

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR zjistili, že péče poskytovaná matkou může mít vliv na cirkadiánní hodiny a zdraví potomků po narození. Mateřská péče může upravit chod cirkadiánních hodin u potomků a tím zabránit rozvoji závažných chorob souvisejících s životním stylem, jako jsou srdeční onemocnění.

Tělo má vnitřní cirkadiánní hodiny, které řídí režim spánku a bdění během 24 hodin, a které jsou důležité pro správné seřízení mnoha procesů v našem těle podle denní doby, tj. podle světelného režimu. Poruchy těchto mechanismů mohou vést ke špatnému zdravotnímu stavu, jako jsou srdeční a metabolická onemocněná a řada dalších chorob.

Vztah mezi matkou a potomstvem je velmi důležitý pro zdraví jedince později v dospělosti. Jedná se o první studii, která poskytla přesvědčivý důkaz, že cirkadiánní chování matky může pozitivně ovlivnit pravděpodobnost vzniku onemocnění u potomků. Poskytnutí lepší mateřské péče nejen výrazně snížilo abnormality v cirkadiánním systému, ale také vedlo k nižší pravděpodobnosti rozvoje srdečních chorob.

Studie byla provedena na dvou kmenech laboratorních potkanů, které se odlišovaly kvalitou mateřské péče a nastavením jejich cirkadiánních hodin vzhledem k vnějšímu cyklu dne a noci. Účinek mateřské péče poskytnuté genetickou matkou byl srovnáván s vlivem péče poskytnuté náhradní matkou. Mláďata buď měla pozměněný cirkadiánní systém a byla geneticky předurčena k rozvoji nemoci v dospělosti, anebo byla zdravými kontrolami.

Vědci testovali vliv mateřské péče na hodiny mláďat před a po odstavu a následně v dospělosti, kdy u potomků sledovali její vliv na pohybovou aktivitu, srdeční frekvenci a krevní tlak. Správná mateřská péče poskytovaná mláďatům, která byla geneticky predisponována k rozvoji onemocnění, vedla ke zlepšení funkce jejich cirkadiánních hodin a zabránila nárůstu srdeční frekvence v dospělosti.

Tyto výsledky poukazují na skutečnou možnost snížit abnormality cirkadiánních hodin u potomků, a tím omezit rozvoj závažných onemocnění. Budoucí výzkum bude zaměřen na podrobnější pochopení toho, jak narušený cirkadiánní systém přispívá k progresi onemocnění. Tento výzkum může pomoci pochopit podstatu závažných onemocnění souvisejících s životním stylem u lidí žijících v moderní společnosti.

 

Olejníková, Lucie - Polidarová, Lenka - Behuliak, Michal - Sládek, Martin - Sumová, Alena: Circadian alignment in a foster mother improves the offspring's pathological phenotype.  Journal of Physiology. Roč. 596, č. 23 (2018), s. 5757-5775. ISSN 0022-3751, IF: 4.540, 2017.

Fyziologický ústav zažádal o udělení HR Award (8.1. 2019)

Fyziologický ústav AV ČR přijal principy Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro nábor výzkumných pracovníků a zahájil proces implementace HRS4R. Ústav provedl GAP analýzu HR prostředí a připravil akční plán založený na analýze. Analýza GAP, akční plán a veškeré podpůrné dokumenty byly předloženy ke kontrole Evropskou komisí 7. prosinec 2018, byly formálně přijaty a jsou v současné době v procesu věcného hodnocení.

Tchajwanskou delegaci zaujalo téma biomateriálů a tkáňového inženýrství (5.12. 2018)

Akademie věd ČR navázala spolupraci s vědeckými pracovišti na Tchaj-wanu v roce 2017, kdy bylo podepsáno memorandum s Průmyslově-technologickým výzkumným institutem (Industrial Technology Research Institute – ITRI). Úkolem nové platformy je podpořit konkrétní spolupráce mezi ústavy Akademie věd ČR a ITRI.

Ve dnech 19. až 21. listopadu 2018 proběhla návštěva tchajwanské delegace v Akademii věd ČR, kdy se mj. také uskutečnil seminář, kterému předcházela exkurze do výzkumných center ELI Beamlines v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci. V rámci semináře vystoupila také Markéta Bačáková, která představila výzkum biomateriálů a tkáňového inženýrství a využití strukturní biologie při navrhování nových léčiv. Tato témata tchajwanskou delegaci velmi zaujala a obě strany se shodly na tématech, jež by rády dále rozpracovaly do konkrétních projektů. Celá zpráva


 

Prezentace FGÚ na Týdnu vědy a techniky 2018 (13.11. 2018)

V minulém týdnu proběhl Týden vědy a techniky 2018, kde se ústav veřejnosti prezentoval svým stánkem. Stánek FGÚ se svými rozšířenými aktivitami se setkal s velkým ohlasem návštěvníků. Zároveň se ústav prezentoval i třemi přednáškami Petr Ježek: Významný patent: Přípravek pro léčbu rakoviny světlem; J. Kopecký: Tuková tkáň, obezita a omega-3 mastné kyseliny a J. Zicha: Prof. MUDr. Jiří Křeček, DrSc. (1923–2014) – Vývoj jedince spojenou s promítáním historického dokumentu Generace.

 

  

      

Antioxidanty a jejich možné uplatnění u lidí s epilepsií (12.11. 2018)

Úloha oxidativního stresu (který vzniká nadměrnou tvorbou nebo nedostatečným odstraňováním volných radikálů) byla prokázána při vzniku mnoha různých onemocnění.

Tým pracovníků Fyziologického ústavu se dlouhodobě věnuje studiu oxidativního stresu v průběhu vzniku epilepsie. Pracovníci zjistili, že k oxidativnímu stresu a k narušení funkce mitochondrií (buněčných organel, které hrají významnou roli v buněčném metabolizmu) dochází u mláďat laboratorního potkana nejen v akutní fázi epileptických záchvatů, ale že přetrvávají i dlouhou dobu po ukončení záchvatů, t.j.v období epileptogeneze (process, kdy dochází v mozku k celé řadě změn - metabolických, strukturálních, ve spojeních atd. - vedoucích postupně k přeměně normálního mozku na epileptický). Pracovníci Fyziologického ústavu zjistili, že podání resveratrolu (látky obsažené v hroznech a jiných přírodních produktech) má značný protekční účinek, který byl patrný jako úplné zabránění vzniku nebo významné snížení ukazatelů oxidativního stresu i poškození mitochondrií. Význam tohoto objevu autoři spatřují především v možném uplatnění v klinické praxi u pacientů. Výsledky totiž nasvědčují tomu, že látky s antioxidativními účinky (napří. resveratrol), podané spolu s dosavadními antiepileptiky, by mohly zvýšit účinnost léčby epilepsie u lidí, případně zabránit rozvoji získané epilepsie u pacientů po prodělaném epileptogením podnětu (např. poškození mozku po mozkové mrtvici nebo po traumatu). Status epilepticus (SE) byl vyvolán u 12-denních mláďat laboratorního potkana podáním Li-pilokarpinu.

 

 

Obr. 1A,B.

Ilustruje produkci superoxidových radikálů (O2.-) v různých strukturách mozku (CA1, CA3-pole hipokampu; DG-gyrus dentatus; CX-mozková kůra; Thal-thalamus): A) 1 týden po ukončení akutní fáze SE,  B) 1 měsíc po ukončení akutní fáze SE. Fluorescence oxidačních produktů hydroethidia (odrážející tvorbu O2.-) byla hodnocena mikroskopicky (>600 nm). Podání resveratrolu (RSV) zabránilo zcela zvýšené produkci O2.- (1-týdenní interval, Fig.1A) nebo signifikantně snížilo tvorbu v CA1 oblasti (1-měsíční interval, Fig. 1B).

 


 

Obr.2.

Ilustruje výraznou inhibici mitochondriálního komplexu I v různých časových intervalech po ukončení akutní fáze SE. Podání RSV vedlo k signifikantnímu snížení inhibice.

 

Folbergrová, Jaroslava – Ješina, Pavel – Kubová, Hana – Otáhal, Jakub: Effect of Resveratrol on Oxidative Stress and Mitochondrial Dysfunction in Immature Brain during Epileptogenesis. Molecular Neurobiology, Roč.55, č.9 (2018), s. 7512-7522 ISSN 0893-7648 IF: 5.076, rok: 2017, DOI:10.1007/s12035-018-0924-0

Načíst další

© 2014 Fyziologický ústav AV ČR