Intranet English

Aktuality

AV ČR zabodovala v žebříčku Nature Index Biomedical Sciences (20.5. 2019)

Přehled Nature Index, zaštítěný časopisem Nature, sleduje počty kvalitních vědeckých článků ve vybraných vědeckých časopisech. V čerstvě zveřejněném žebříčku výstupů z oblasti biomedicínských věd vydobyla Akademie věd ČR v kategorii vládních (neuniverzitních) institucí 13. místo na světě, což je zároveň nejlepší umístění ze střední a východní Evropy.

Aktuální žebříček pokrývá období let 2015 až 2018. Vynikající pozice AV ČR zároveň znamená meziroční zlepšení o 20,7 %. Z evropských zemí ji předstihly pouze Velká Británie, Německo, Španělsko a Itálie.

Akademii věd se velmi dařilo i v celkovém přehledu Nature Index, publikovaném v září 2018. Dosáhla v něm meziročního zlepšení 18,2 % a celosvětově se umístila na 19. místě. Více si můžete přečíst zde.

Malé množství dusičnanů nebo šťávy z červené řepy může pomoci zabránit vzniku hypertenze při zvýšeném příjmu soli (4.4. 2019)

Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě.

Proto lékaři a odborníci na výživu doporučují snížit příjem soli a zároveň zvýšit příjem draslíku.  Bylo zjištěno, že diety s molárním poměrem draslíku k sodíku obsaženému v kuchyňské soli 1:1 nebo větším, snižují riziko vývinu hypertenze. Takové diety obsahují především čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo, mléčné výrobky a rybí nebo drůbeží maso. Avšak během posledních desetiletí jen málo lidí dokázalo nebo bylo ochotných dostatečně změnit své stravovací návyky, aby splnili doporučený poměr draslíku k sodíku. Nové strategie, které by umožnily prevenci hypertenze bez omezení příjmu soli, by proto byly klinicky velmi přínosné. Protože výše zmíněné diety díky vysokému podílu některých druhů zeleniny obsahují kromě draslíku také zvýšené množství dusičnanů, které rovněž snižují krevní tlak, je možné, že k prevenci vývinu hypertenze přispívá významně právě zvýšený příjem dusičnanů.

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity testovali u tzv. Dahlových potkanů, nejvíce užívaného zvířecího modelu hypertenze vyvolané vysokým příjmem soli, podání 1% roztoku soli, ke kterému přidali malé množství buď dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy, aby byl poměr soli a dusičnanu v roztocích větší než 100:1. V obou případech nedošlo ke zvýšení krevního tlaku na rozdíl od kontrolních potkanů, kteří dostávali k pití pouze 1% roztok soli a vyvinuli hypertenzi.

Protože některé listnaté zeleniny (rukola, špenát) a kořenové zeleniny (červená řepa) mají vysoké koncentrace dusičnanů, bylo by možné do jídel a přísad s vysokým obsahem soli, jako jsou například sojové nebo barbecue omáčky, přidat velmi malé množství například koncentrátu červené řepy, aniž by se změnily chuťové vlastnosti těchto slaných jídel. Jednalo by se o bezpečnou a jednoduchou strategii pro snížení rizika vývinu hypertenze při vyšším příjmu soli.

Účinky dusičnanu sodného a šťávy z červené řepy na zvýšení krevního tlaku způsobeném příjmem soli. A, Časový průběh 24 hodinových průměrů systolického krevního tlaku. B, Časový průběh 24 hodinových průměrů diastolického krevního tlaku. C, Průměrné změny systolického krevního tlaku vyvolané příjmem soli. D, Průměrné změny diastolického krevního tlaku vyvolané příjmem soli. *P < 0.05.

Morris Jr, R. Curtis - Pravenec, Michal - Šilhavý, Jan - DiCarlo, E. Stephen - Kurtz, W. Theodore: Small amounts of inorganic nitrate or beetroot provide substantial protection from salt-induced increases in blood pressure. Hypertension. Roč. 73, 2019. doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.118.12234. [Epub ahead of print]. ISSN 0194-911X, IF: 6.857.

Zrušení střídání standardního a letního času (2.4. 2019)

Doc. Alena Sumová a prof. Helena Illnerová se zapojily do mediální debaty ke zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země, které mají do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly. Česká vláda se na svojí neformální diskusi loni na podzim k zimnímu času přiklonila i na základě stanoviska Fyziologického ústavu AV ČR.

Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního tj. "zimního“ času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Ponechání celoročně ST zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší. 

Přehled mediálních výstupů

Memory park zaujal návštěvníky Týdne mozku (14.3. 2019)

Interaktivní workshop Memory park se představil návštěvníkům akce Týden mozku v budově Akademie věd ČR v Praze 11. března 2019. Zájemci si mohli pomocí unikátních testů vyzkoušet a ověřit své paměťové a orientační schopnosti. Psychologické testy, které se používají ke zjištění postižení paměti a prostorové orientace např. u pacientů s Alzheimerovou chorobou, epilepsií nebo schizofrenií vyvinuli vědci z oddělení Neurofyziologie paměti. 

 

   

       

100 vědců do středních škol (8.3. 2019)

Zlepšit přístup ke vědě na našich středních školách je cílem nového projektu Ústavu informatiky (ÚI) AV ČR, nazvaného „100 vědců do středních škol“. Jde o nový projekt, který středoškolským studentům a pedagogům umožňuje dotýkat se vědy a komunikovat s vědci, kteří na něco významného přišli, sestrojili nebo napsali. Srozumitelně vysvětlovat, navrhovat projekty a diskutovat s nimi bude v každé Intenzivní škole 10 vědců o současné vědě a nosných vědeckých tématech. 

Do projektu se zapojila také Alena Sumová s přednáškou "Hodiny v našem těle a jak je správně seřídit" v rámci semináře Biologické inspirace informatiky, který proběhne ve dnech 7. -  8. 3. 2019 v Praze.

Více na www.100vedcu.cz

Martina Doubková obdržela Cenu Wernera von Siemense (1.3. 2019)

Martina Doubková z oddělení Biomateriály a tkáňové inženýrství získala cenu za nejlepší diplomovou práci. V ní se zabývala možnostmi vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Vyhlášení 21. Ceny Wernera von Siemense proběhlo ve čtvrtek 28. 2. 2019. 

V praxi se tyto implantáty např. v podobě dlahy připevňují přímo na povrch kosti při nápravě komplikovaných zlomenin, nebo se vkládají do nitra kosti při ukotvení umělých náhrad kloubů, které byly poškozeny v důsledku zranění či choroby. Vzájemný kontakt kostních buněk a implantátu je zásadním způsobem ovlivňován chemickými a fyzikálními vlastnostmi použitého materiálu. Martina Doubková se snažila objasnit, jak se chovají kostní buňky při kontaktu s mechanicky opracovanou titanovou slitinou, na níž byla povrchovou úpravou pomocí metody plazmové elektrolytické oxidace vytvořena oxidická vrstva.Výsledný implantát by se dal využít v praxi například v podobě dlahy pro fixaci zlomeniny, hřebu nebo zajišťovacího šroubu.

Více informací

 

Týden mozku 2019 (20.2. 2019)

21. ročník festivalu o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu a mozku v neurovědách uskuteční od 11. do 17. března 2019. 

Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998. 21. ročník festivalu proběhne 11.–17. března 2019. S přednáškami vystoupí přední čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. O víkendu na ně naváže doprovodný interaktivní program v podobě workshopů a dalších aktivit. Festival je určen pro zvídavé studenty, rodiče s dětmi i širokou veřejnost.

Již poněkolikáte se do akce zapojuje i Fyziologický ústav AV ČR, který připravil následující aktivity:

 

Jak se mění náš mozek po narození: Jak se staví mozek (11. 3. 2019)

Doc. PharmDr. Hana Kubová, DrSc. 

 

MEMORY PARK (11. 3. 2019)

Interaktivní workshop

 

Glutamátové receptory ve zdraví a nemoci (11. 3. 2019)

Prof. MUDr. Ladislav Vyklický, DrSc. 

 

Mozek, neurony, a chování – anebo vesmír v naší hlavě (13. 3. 2019)

Prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D. 

 

Mechanismy vzniku bolesti (15. 3. 2019)

MUDr. Jiří Paleček, CSc.  

 

Další informace, rezervace a úplný program: www.tydenmozku.cz.

SUMMER COURSE FOR MEDICAL STUDENTS (19.2. 2019)

The one-week summer course on Advances in Selected Areas of Biomedicine for Students of Medical Faculties will be held in July 8-12, 2019.

The course is fully booked.

The course will focus on acquiring new knowledge and practical experience with biomedical research. The aim is to increase the qualification of graduates of medical faculties of the Charles University in Prague in the field of biomedical research and to increase their interest in postgraduate education.

 

The course will take place in three Prague institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic (Institute of Physiology, Institute of Molecular Genetics and Institute of Organic Chemistry and Biochemistry) and will have both theoretical (lectures) and practical part (demonstrations).

 

The course is primarily, but not exclusively, intended for 1st and 2nd year students, it will be in English and its capacity is limited to 20 participants. Deadline for application is May 31. Applicants will be selected on a first come, first-serve basis. During the course, students will be provided accommodation and boarding.


The course is included in the program of the 2nd Faculty of Medicine within the project of the Ministry of Education, Youth and Sports entitled "Increasing the quality of education at Charles University and its relevance to the needs of abor market". Reg. No. CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002362

 

PRELIMINARY PROGRAM

 

The course is included in the program of the 2nd Faculty of Medicine within the project of the Ministry of Education, Youth and Sports entitled "Increasing the quality of education at Charles University and its relevance to the needs of abor market". Reg. No. CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002362.

Střevní mikrobiom ovlivňuje expresi genů účastnících se stresové odpovědi u chronicky stresovaných myší a jejich chování (11.2. 2019)

Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu.

Slizniční povrchy i trávicí systém savců jsou přirozeně osazeny mikroorganismy, které se souhrnně označují jako mikrobiom. Podstatnou část mikrobiomu tvoří bakterie, z nichž některé produkují celou řadu chemických látek, například hormony, či některé neuropřenašeče, jejichž pomocí mohou komunikovat s hostitelem, jak lokálně, tak i na úrovni celého organismu. Narušení střevního mikrobiomu je popsáno v souvislosti s řadou imunitních a neuropsychiatrických onemocnění. Jedním z případů, kdy dochází k narušení rovnováhy mezi hostitelským organismem a mikrobiomem je stres.

Stresová reakce směřuje k zachování homeostázi organismu čelícího nebezpečí aktivací celé řady mechanismů. Mezi nejdůležitější patří aktivace sympatoadrenálního systému a osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny (HPA). Krátkodobý stres není ze své podstaty škodlivý. Problém nastává v případech, kdy je stres příliš častý, nebo je zvýšena individuální citlivost organismu.

Pro studium vlivu mikrobiomu na organismus jsou využívány myši chované ve sterilních podmínkách, které mikrobiální osazení postrádají. Je známo, že absence mikrobiomu mění chování zvířat a může změnit odpověď na akutní stres. Ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR jsme se zaměřili na vliv chronického psychosociálního stresu v nepřítomnosti mikrobiomu. Naše výsledky ukázaly, že absence mikrobiomu ovlivňuje chování myší v sociálním konfliktu (obr. 1). Zároveň absence mikrobiomu ovlivňuje expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi v nadledvině (obr. 2), lokální parakrinní signalizaci v tlustém střevu a expresi cytokinů v mesenteriálních lymfatických uzlinách a tlustém střevu. Tato práce přispívá k pochopení mechanismů vzájemné komunikace mezi střevním mikrobiomem a mozkem hostitele, zejména ve vztahu k regulaci stresové odpovědi při chronickém stresu.

 

   

Obr. 1.Čas strávený v jednotlivých složkách defenzivního chování (vzpřímená pozice (upright posture), freezing, útěk (escape/flight)) a celkový čas strávený defenzivním chováním (total defensive behavior) při sociálním konfliktu u konvenčních (SPF) a bezmikrobních (GF) myší. Data jsou uvedena jako průměry ± SEM; *P < 0.05,

 

Obr. 2. Exprese genů kódujících enzymy syntézy steroidů, biogeneze katecholaminů a metabolismu glukokortikoidů v nadledvině v odpovědi na psychosociální stres u konvenčních (SPF) a bezmikrobních (GF) myší. MC2R, melanokortinový receptor 2 (receptor pro ACTH); StAR, steroidogenic acute regulatory protein (protein regulující akutní streoidogenezi); Cyp11a1, cholesterol side-chain cleavage enzyme (enzym katalyzující odštěpení postranního řetězce cholesterolu); TH, tyrosin hydroxyláza; PNMT, phenylethanolamin N-methyltransferáza; 11HSD1 and 11HSD2, 11b-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 and typu 2. Data jsou uvedena jako průměry ± SEM; *P < 0.05, **P < 0.01, ***P < 0.001.

 

Vodička, Martin - Ergang, Peter - Hrnčíř, Tomáš - Mikulecká, Anna - Kvapilová, Pavlína - Vagnerová, Karla - Šestáková, Blanka - Fajstová, Alena - Hermanová, Petra - Hudcovic, Tomáš - Kozáková, Hana - Pácha, Jiří: Microbiota affects the expression of genes involved in HPA axis regulation and local metabolism of glucocorticoids in chronic psychosocial stress. Brain Behavior and Immunity. Roč. 73, Oct 2018 (2018), s. 615-624. ISSN 0889-1591, IF: 6.306, 2017.

Ondřej Kuda získal Prémii Lumina quaeruntur (18.1. 2019)

Akademie věd ČR rozjíždí velkorysý program dotací pro úspěšné vědce a vědkyně mladší a střední generace s mezinárodními zkušenostmi. Prémie Lumina quaeruntur finančně podpoří perspektivní badatele, kteří si můžou sestavit svůj vlastní výzkumný tým na dobu až pěti let. Akademie věd představila program i jeho prvních šest laureátů na slavnostním ceremoniálu na Národní třídě ve čtvrtek 17. ledna.

Prvními nositeli stipendia je šest vědců z různorodých oborů, přičemž šanci mají i zahraniční vědci, kteří působí v rámci Akademie věd ČR. Mezi oceněnými je i Ondřej Kuda, specialista na metabolismus bioaktivních lipidů, který úzce souvisí s výzkumem cukrovky 2. typu.

Úplná zpráva

 


Načíst další

© 2014 Fyziologický ústav AV ČR