Intranet Areál web

Nanocelulóza jako perspektivní nosič buněk pro aplikace v regenerativní medicíně


Celulóza ve formě tkaniny je po stovky a tisíce let užívána jako tradiční obvazový materiál. V moderní době však může být využita nejen pro pasivní překrytí ran, ale i pro aktivní hojení ran, např. cílenou dodávkou léčiv i buněk pro regeneraci poškozené tkáně. K tomuto účelu je vhodná zejména nanocelulóza, tj. celulóza v podobě nanovláken či nanofibril, simulující přirozenou architekturu mezibuněčné hmoty. Tato forma celulózy je produkována např. určitými druhy bakterií, či může být izolována z rostlin včetně dřevin. Na experimentální úrovni jsme se soustředili na vytvoření „inteligentních“ krytů ran, schopných dodávat kožní a kmenové buňky do ran na kůži. Tyto materiály jsou založeny na přítomnosti elektricky nabitých nanofibril celulózy, nanesených na mikrovlákennou celulózovou tkaninu. Anionická nanocelulóza v našich buněčných kulturách in vitro představovala vhodný substrát pro adhezi a růst lidských kožních fibroblastů a lidských kmenových buněk tukové tkáně na svém povrchu, kdežto kationická nanocelulóza podporovala spíše adhezi buněk k sobě navzájem a tvorbu kulovitých buněčných shluků, což bylo nápadné zejména u fibroblastů (obr. 1). Rozdíl byl zřejmě způsoben přednostní adsorpcí albuminu ze séra kultivačního média, který je neadhezivní pro buňky, na kationickou nanocelulózu. Obojí typ nanocelulózy však nachází své uplatnění v regenerativní medicíně. Anionická nanocelulóza je vhodná pro vytváření souvislých buněčných vrstev, které se mohou v ráně uchytit buď spontánně, nebo je lze od nanocelulózy oddělit pomocí enzymů celuláz, zatímco kationická nanocelulóza je výhodná pro tvorbu buněčných sféroidů, důležitých struktur pro tvorbu organoidů a pro aplikace v tkáňovém inženýrství.

Obr. 1 Morfologie normálních lidských kožních fibroblastů (NHDFs; A) a lidských kmenových buněk tukové tkáně (ADSCs; B) po 7 dnech kultivace na celulózové tkanině pokryté anionickými (a600) a kationickými (c600) celulózovými nanofibrilami. 3D projekce mikroskopických obrázků buněk na materiálu (čelní a boční náhled). F-aktin buněčného cytoskeletu je obarven červeně, vinculin (protein zúčastněný v adhezi buněk) je obarven zeleně. Konfokální mikroskop, zvětšení objektivu 40x.

Pajorova J, Skogberg A, Hadraba D, Broz A, Travnickova M, Zikmundova M, Honkanen M, Hannula M, Lahtinen P, Tomkova M, Bacakova L, Kallio P. A cellulose mesh with charged nanocellulose coatings as a promising carrier of skin and stem cells for regenerative applications. Biomacromolecules, 2020, 21: 4857-4870, https://dx.doi.org/10.1021/acs.biomac.0c01097; IF = 6.092; DOI