Intranet

Fyziologický ústav AV ČR

Špičková věda pro zdraví

Aktuality

František Kolář obdržel Čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně (3.7. 2019)

František Kolář byl oceněn Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách. Ocenění převzal od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalová v pondělí 1. července jako jeden ze čtyř významných vědeckých osobností. Více

Jan Kudláček získal Cenu Sanofi (28.6. 2019)

Jan Kudláček obdržel Cenu Sanofi za farmacii pro vysokoškoláky. Ocenění převzal od francouzského nositele Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehna. Soutěž pro studenty farmaceutických věd pořádá Velvyslanectví Francie v Praze ve spolupráci se skupinou Sanofi již pojedenácté. Se svou prací spojenou s výzkumem léčby epilepsie se Jan Kudláček umístil na třetím místě.

"Léčba epilepsie je dlouhodobá a pacienti musejí užívat léky mnohdy celý život. Přibližně u 30 procent nemocných ale léky nezabírají. Pro nalezení účinnějších způsobů léčby je nezbytné pochopit dynamiku epilepsie v dlouhodobém měřítku a objasnit mechanismy, které řídí dlouhodobé kolísání v náchylnosti mozku ke vzniku záchvatu,“ přiblížil. „Mechanismy, které řídí dlouhodobou dynamiku záchvatů, dosud nebyly brány v potaz při vývoji léků a představují nový terapeutický cíl nejen pro léky potlačující záchvaty, ale též pro léčbu epilepsie samotné,“ upřesnil Kudláček s tím, že právě jeho výzkum v tom může přinést posun.

Jaroslav Kuneš obdržel Mendelovu medaili (28.6. 2019)

Jaroslav Kuneš převzal ve čtvrtek 27. června z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Akademická rada udělila toto významné ocenění čtyřem vědcům, kteří díky své práci přispěli k k posouvání poznání ve svých oborech a k jejich popularizaci. „Akademická rada se jednomyslně shodla, že laureátům medaili udělí a že pro ni bude čest, že tak může učinit,“ prohlásila při ceremoniálu v sídle AV ČR Eva Zažímalová. Více

41. ročník přehlídky SOČ již zná vítěze (19.6. 2019)

V neděli 16. června skončil 41. ročník celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ) slavnostním vyhlášením těch nejlepších studentů v každé kategorii. Postup do celostátní přehlídky je pro přihlášené významným úspěchem. Jednu z cen v kategorii Zdravotnictví je i „Cena ředitele Fyziologického ústavu AV“. 1. místo této kategorie obsadila Hana Bernhardová (Gymnázium F. Palackého, Valašské Meziříčí) s prací „Vliv kanonické Wnt signální dráhy na diferenciační potenciál NG2 glií po ischemickém poškození mozků, 2. místo obsadila Karolina Kubová (Gymnázium T. Novákové, Brno) s prací „Kináza Chk1 jako potenciální terapeutický cíl v buňkách maligního melanomu“  a na 3. místě se umístila Kateřina Ptáčková (Gymnázium Liberec) s prací „Laktózová intolerance“.

Velkým úspěchem je též umístění Marka Heideho, který obsadil 4. místo ve stejné kategorii a navíc získal zvláštní cenu Návrh do soutěže o cenu České hlavičky - Futura "Řešení pro budoucnost", cena Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Marek absolvoval stáž na Fyziologickém ústavu (odd. Biomateriály a tkáňového inženýrství) u lektorky Jany Musílkové. Všem vítězům gratulujeme!

65. výročí založení FGÚ (19.6. 2019)

Letos uplynulo již 65. let od založení Fyziologického ústavu AV ČR. Toto významné výročí si 12. června 2019 připomněli současní i bývalí zaměstnanci ústavu a řada hostů. V přednáškovém sále vystoupili všichni žijící ředitelé ústavu (v pořadí dle jejich působení: Zdeněk Drahota, Bohuslav Ošťádal, Pavel Mareš,  Jaroslav Kuneš, Lucie Kubínová a současný ředitel Jan Kopecký), kteří připomněli důležité okamžiky historie ústavu z doby svého působení. Na začátky své vědecké kariéry a tehdejší atmosféru v ústavu vzpomínala též Helena Illnerová (předsedkyně Akademie věd České republiky v letech 2001 – 2005). Oslavy pak vyvrcholily neformální zahradní slavností, též za účasti předsedkyně Akademie Evy Zažímalové a jejího místopředsedy Zdeňka Havlase.

2. seminář společného preklinického a klinického výzkumu v IKEM a FGÚ se zabýval tématy prevence a léčby civilizačních chorob (24.5. 2019)

Lékaři a vědci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Fyziologického ústavu AV ČR řeší, jak zlepšit prevenci a léčbu nejzávažnějších onemocnění dnešní doby

Dne 22. května 2019 proběhlo ve Fyziologickém ústavu AV ČR (FGÚ) setkání předních českých lékařů a vědců zaměřené na pokroky v prevenci, diagnostice a léčbě závažných, především civilizačních, chorob.

IKEM a FGÚ dlouhodobě spolupracují s cílem dosáhnout pokroku v oblasti prevence a léčby kardiovaskulárních onemocnění, jejich nejčastějších rizikových faktorů jako je obezita a diabetes a jejich chronických komplikací. V rámci 2. semináře společného preklinického a klinického výzkumu v IKEM a FGÚ byly během 13 přednášek a 23 posterových sdělení prezentovány převážně výsledky dosavadní úspěšné spolupráce výzkumných týmů obou institucí.

Přesto, že se hlavní zaměření biomedicínského výzkumu přesouvá k výzkumu nádorových chorob, nadále platí, že většina obyvatel zemře na kardiovaskulární onemocnění (KVO). V posledních dekádách došlo sice ke zlepšení kontroly některých rizikových faktorů KVO jako je arteriální hypertenze či dyslipidémie, na významu však nabírají nové hrozby pro českou populaci, především obezita a obezitou podmíněný diabetes 2 typu. Tato onemocnění zjevně představují hlavní rizikové faktory pro budoucí vlnu KVO, jako je předčasná ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, fibrilace síní a srdeční selhání. V nárůstu obezity a diabetu je Česká republika na jednom z prvních míst v EU a úmrtnost na KVO je v ČR až dvojnásobná než ve většině vyspělých zemí EU, a představuje vůbec nejčastější příčinu úmrtí české populace (polovina všech úmrtí).

Druhou klíčovou oblastí je léčení komplexních multifaktoriálních onemocnění metabolické povahy jako je diabetes mellitus 2. typu (dále jen diabetes/cukrovka). Přes částky v řádu miliard dolarů investované do výzkumu nových terapií a po 100 letech od objevu inzulínu stále neexistuje dlouhodobě účinná léčba, která by vedla k vyléčení tohoto komplexního onemocnění. Raketově narůstá především počet nemocných s diabetem 2. typu, který tak představuje jednu z novodobých „epidemií“ zásadním způsobem zatěžující nejen zdravotní, ale i sociální systémy všech vyspělých zemí světa. Tento nárůst souvisí zejména s nevhodným životním stylem a v neposlední řadě také se stárnutím populace. S diabetem se v současné době v Česku léčí téměř jeden milion lidí, přičemž se předpokládá, že dalších 300 000 nemocných má diabetes, který dosud nebyl diagnostikován.

K této nepříznivé situaci přispívá nedostatečná podpora biomedicínského výzkumu v této oblasti, a zejména jeho nedostatečná integrace s využitím již existující infrastruktury i lidských zdrojů. Chybí centrum, které by bylo schopno integrovat a posílit stávající preklinický a klinický výzkum v oblasti KVO podmíněných diabetem a obezitou a zajistit translační fázi výzkumu s přechodem nových léčiv a terapeutických postupů do klinické praxe přímo v České republice.

Program semináře: http://www.fgu.cas.cz/upload/files/Fgu-ikem_2019-final.pdf.

Akce se konala pod záštitou programu Preklinické testování potenciálních léčiv Strategie AV21, který je koordinován Fyziologickým ústavem.

 

 

 

 

 

AV ČR zabodovala v žebříčku Nature Index Biomedical Sciences. V kategorii vládních institucí obsadila 13. místo. (20.5. 2019)

Přehled Nature Index, zaštítěný časopisem Nature, sleduje počty kvalitních vědeckých článků ve vybraných vědeckých časopisech. V čerstvě zveřejněném žebříčku výstupů z oblasti biomedicínských věd vydobyla Akademie věd ČR v kategorii vládních (neuniverzitních) institucí 13. místo na světě, což je zároveň nejlepší umístění ze střední a východní Evropy.

Aktuální žebříček pokrývá období let 2015 až 2018. Vynikající pozice AV ČR zároveň znamená meziroční zlepšení o 20,7 %. Z evropských zemí ji předstihly pouze Velká Británie, Německo, Španělsko a Itálie.

Akademii věd se velmi dařilo i v celkovém přehledu Nature Index, publikovaném v září 2018. Dosáhla v něm meziročního zlepšení 18,2 % a celosvětově se umístila na 19. místě. Více si můžete přečíst zde.

Zrušení střídání standardního a letního času (2.4. 2019)

Doc. Alena Sumová a prof. Helena Illnerová se zapojily do mediální debaty ke zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země, které mají do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly. Česká vláda se na svojí neformální diskusi loni na podzim k zimnímu času přiklonila i na základě stanoviska Fyziologického ústavu AV ČR.

Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního tj. "zimního“ času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Ponechání celoročně ST zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší. 

Přehled mediálních výstupů

Memory park zaujal návštěvníky Týdne mozku (14.3. 2019)

Interaktivní workshop Memory park se představil návštěvníkům akce Týden mozku v budově Akademie věd ČR v Praze 11. března 2019. Zájemci si mohli pomocí unikátních testů vyzkoušet a ověřit své paměťové a orientační schopnosti. Psychologické testy, které se používají ke zjištění postižení paměti a prostorové orientace např. u pacientů s Alzheimerovou chorobou, epilepsií nebo schizofrenií vyvinuli vědci z oddělení Neurofyziologie paměti. 

 

   

       

100 vědců do středních škol (8.3. 2019)

Zlepšit přístup ke vědě na našich středních školách je cílem nového projektu Ústavu informatiky (ÚI) AV ČR, nazvaného „100 vědců do středních škol“. Jde o nový projekt, který středoškolským studentům a pedagogům umožňuje dotýkat se vědy a komunikovat s vědci, kteří na něco významného přišli, sestrojili nebo napsali. Srozumitelně vysvětlovat, navrhovat projekty a diskutovat s nimi bude v každé Intenzivní škole 10 vědců o současné vědě a nosných vědeckých tématech. 

Do projektu se zapojila také Alena Sumová s přednáškou "Hodiny v našem těle a jak je správně seřídit" v rámci semináře Biologické inspirace informatiky, který proběhne ve dnech 7. -  8. 3. 2019 v Praze.

Více na www.100vedcu.cz

Načíst další